Řeknu vám, že když mi řekne někdo, že jsem workoholik, tak mě to naštve. Podle mě jím nejsem. Práce mě baví a poslední dobou jsem si dokázal udělat dvou týdenní volno. Běžná pracující vrstva to asi nepochopí a bude mě nazývat ne-člověkem, který trpí. Není tomu tak. Nebýt práce, nevím co bych dělal. Práce mě strašně baví a to je to to nejdůležitější.

Pokud je někde problém, nemyslí mi to, nestíhám, tak si řeknu, že vypnu a to doslova. Nemá cenu spěchat s prací, protože to bude mít naopak úplně opačný účinek. Nemám nic proti tomu, když se někdo zpozdí o týden, pokud to udělá dobře. Důležité je, aby se tomu člověku práce neznechutila.

Poslední dobou jsem měl čas přemýšlet kam dál. Vybrat si internetové podnikání nebo dělat doslova rukama. Jsem tvor podivný a od utíkám od internetu ke krumpáči. Je to druhá moje nejoblíbenější věc. Kopat, kopat, kopat… Lopata, hrábě, cihly. Původně, když jsem byl menší chtěl jsem být stavitelem. To se mi bohužel nevyplnilo. Asi je  to tak dobře.

Zvolil jsem práci s klávesnicí. Když jsem o tom přemýšlel napadlo mě spousty dalších věcí, projektů, byzů, které můžu spustit. Chce to jen z ničeho nic všechno zrušit a totálně přestat na business myslet. Někteří nemají sice takovou vůli, aby to dokázali, ale zkusit se to může. Odvezte počítač, notebook, někam hodně daleko. Klidně ho dejte kamarádovi ať ho před vámi schová.

Nelituji toho, ty dva týdny byly krásné, napadlo mě spoustu věcí, které lze realizovat. Dodali další energii a chuť do práce. Už jsem se těšil až to opět zapnu a začnu všechno realizovat. Uběhlo pár dní a už mám hotové skoro všechny dokumentace k projektům, zadání a už se začíná tvořit. Konečně mám maximální radost.

No related posts.